Před odjezdem

Když jsem prošla výběrovým kolem na základě přihlášky, čekal mě pohovor. Na pohovor musí člověk dorazit již s ověřenými překlady diplomů a dodatky k diplomům (a hlavně včas). Samotný pohovor probíhal v sídle Fulbrightovy komise (FK). Komise se čítala celkem z 5 lidí, mezi nimiž byla ředitelka české FK, dále zástupce z FK, nadnárodní šéf a dva odborníci ze studovaného oboru (z akademie věd). Pohovor probíhal formou otázek a odpovědí – představit lehce projekt, proč musí být proveden v USA, zda má šanci být úspěšný, jak je to s financováním daného projektu, k čemu budou výsledky, jaké jsou mé další plány do budoucnosti. Také jsem dostala otázku, zda je těžké pro ženu se prosadit ve vědě a jestli není žen minoritní část. Interview netrvalo více jak 15 minut, člověk ani nezaregistroval, jak rychle to uběhlo. Pak jsem musela do konce září čekat na vyhodnocení a případné schválení z USA strany. A nemožné se stalo skutečností – byla jsem oficiálně vybrána mezi 6 nejlepších žadatelů o postgraduální Fulbrightovo stipendium (z toho nás v letošním roce odjelo 5).

Mimo jiné, člověk musí podepsat několik formulářů, jako je souhlas s návratem do země a s dvouletou podmínkou pobytu v ČR (aby se zabránilo odlivu mozků a člověk si prostě nejel do ciziny hledat pracovní místo/post-doc pozici). Mnoho lidí o této podmínce neví a často se mě ptají, zda nechci v USA zůstat (jednak opravdu nechci a jednak ani nemohu).

Bohužel tím celá příprava pro odjezd nekončí. Někdy v prosinci/lednu přišel lékařský dotazník, který musel být vyplněn a podepsán lékařem, to celé v angličtině. Měli jsme na to několik týdnů, ale doporučovali nám formulář neodkládat, protože člověk musí mít všechna požadovaná očkování a výsledky testů. První jsem navštívila svou imunoložku, která mi nechala stanovit protilátky proti spalničkám, příušnicím a zarděnkám. Také požadovali test na syfilis. Bohužel moje generace ještě nebyla očkovaná proti příušnicím a očividně jsme je neprodělala, čekalo mě tedy očkování (které si člověk musí zaplatit sám!). Když jsem si na očkovacím centru nechala danou vakcínu naaplikovat, přišel nový lékařský dotazník, který už nebyl natolik přísný a nevyžadoval ani testy na syfilis. Nakonec jsem přesvědčila svou obvodní lékařku (za příslušný poplatek, který si člověk opět hradí sám), aby mi dotazník vyplnila. Některé věci jsem si pak musela na její přání doplnit sama, protože prostě nevěděla anglický název. Ihned po vyplnění jsem dotazník naskenovala a odeslala.

Někdy ve stejnou dobu, březen/duben 2012 přišla zpráva, že začali jednat o mém umístění na univerzitu, a přišel také požadavek ze Stanfordu, že budu muset sama ze svých zdrojů zaplatit přes 12 tisíc dolarů. Suma zahrnuje poplatek za návštěvu ($894 měsíčně), zdravotní pojištění ($1200 čtvrtletně) a zdravotní kampus poplatek ($179 čtvrtletně). Tahle univerzita není pro chudé! Fulbright mi oznámil, že bohužel od letošního roku byla změněna pravidla a poplatek za Visiting research již nehradí. Laboratoř neměla dostatečné finance a možnosti mi pobyt uhradit. Zbývaly tři možnosti: sehnat peníze u organizací, zaplatit z vlastní kapsy či se prostě zříci Stanfordu. Bohužel jiná univerzita nepřipadala v úvahu kvůli vybavení, a vlastní zdroje jsem na pobyt neměla. I tak člověk musí ze začátku investovat hodně vlastních peněz, Kalifornie je vcelku dosti drahý stát a s Fulbrightovým stipendiem může vyjít jen velmi těsně (o tom, že lze s částkou vyjít, jsem slyšela pouze od pár lidí z okolí v Berkeley, na Stanfordu se všichni místní divili, že to nemůže absolutně stačit na aspoň trochu důstojný život).

Nastal tedy boj o peníze. Moje šéfová mi na konci přiznala, že nečekala, že příslušnou částku seženeme. Také to nebyl lehký boj. Kontaktovala jsem snad všechny možné organizace a nadace v ČR. Nakonec dvěma nejdůležitějšími zdroji finanční podpory  byly nadace Scientia (Univerzity Karlovy) a Hepatologická společnost ČL JEP, které mi umožnily na Stanford vycestovat. Menší část peněz přidal také Fond Mobility UK, ale vůči celkové částce to byl jen zlomek. Každopádně pro mě to bylo mnoho bezesných nocí, telefonátů, emailů, psaní motivačních dopisů, žádostí a nekončící komunikace (předáním peněz závazky k organizacím nekončí). Tenhle celý kolotoč a stres mě připravil snad o půlku vlasů:(( Zrovna v tom období máme vždy konference, takže jsem opravdu byla ve vypjaté situaci. Nakonec se podařilo.

V červnu pak byla Fulbright orientace, kde jsme se dozvěděli vše podstatné pro odjezd a setkali se s předchozími Fulbright stipendisty. Bylo to dobré setkání, jelikož má člověk možnost navázat trochu kontakt. Také se řešilo financování, jednotlivé problémy atd. V květnu přišla nabídka účastnit se mezinárodní Fulbright orientace ve Virginii. Ne každý je pro takové setkání vybrán, tak jsem neváhala. Fulbright/IIE hradí letenku, ubytování, stravování (pro zdravé lidi, i když se mi opravdu snažili hodně vyjít vstříc). Musela jsem odpovědět rychle, aby mě mohli zařadit. Pak také v červnu přišlo na podepisování smlouvy, tedy konečné potvrzení, že dostanu peníze a mohu odcestovat.

Problémy však nekončily. Při všem tom řešení, stěhování, obcházení lékařů se ukázalo, že IIE má problém s mým lékařským dotazníkem. V pojišťovně se jim nepozdávala moje trvalá léčba imunity. Injekce, které v ČR dostávám, nemají k dispozici a není povolen jejich oficiální dovoz (jelikož se vyrábí z lidské plazmy a není to lék schválený FDA). Navrhovali různá řešení jako přechod na intravenózní léčbu, což nepřipadalo v úvahu. Navíc hlavní problém je, že pojištění od IIE nehradí pre-existing conditions, tedy léčbu nemocí, jež jsou známé před odjezdem. Řešení se protahovalo a nakonec jsme to vyřešili tak, že stanfordské zdravotní pojištění hradí takovou léčbu (25 dolarů za injekci při samoaplikaci – 45 dolarů při návštěvě a aplikaci u lékaře, injekce potřebuji dvě za měsíc). V ČR mám injekce hrazené ze zdravotního pojištění – každý si může udělat svůj výpočet, jak je US zdravotní pojištění skvělé!!! Slíbila jsem, že přejdu na jiné injekce a budu kontaktovat lékaře na Stanfordu pro rozepsání aplikačního kalendáře. Ani tato varianta mi nepřišla v pořádku, jelikož nevidím důvod, proč platit takové částky navíc. Tak jsem se rozhodla, že si budu nadále platit pojištění v ČR s možností žádosti o injekce. Světě div se, když pošlete injekci poštou, normálně vám přijde!!!!!Tahle země je vážně divná. Chápu, že Fulbright/IIE nehradí poplatek univerzitě, ale dost mě zaráží, že svým studentům zajišťuje tak nevýhodné (a zřejmě) levné pojištění a znevýhodňuje studenty se zdravotními problémy (takže pokud člověk nemá vlastní extra peníze a je třeba diabetik, tak může na stipendium zapomenout, jelikož by si inzulín musel hradit komplet sám).

Nervózně jsem čekala na DS-2019 formulář, který potřebujete pro vyřízení víza (J-1). Ten pořád nešel a ve Fulbrightu zaslání sice urgovali, ale řešení zdravotního dotazníku vedlo zřejmě ke komplikacím při vyřizování DS formuláře. Když jsem dva týdny před odletem pořád neměla vízum, začala jsem být poněkud nervózní. Fulbright stipendisté odlétají na vízum J-1, tedy výměnný pobyt. Nakonec DS formulář podepsán od IIE přišel, ten jsem musela přijít podepsat a spolu s pasem jej předat Fulbrightově komisi, která vše odnesla na americkou ambasádu. Na ambasádu si člověk musí přes elektronický rezervační systém domluvit schůzku, která musí být nejdříve 7 dní po předání papírů. Na pohovoru jsem tedy byla necelých 6 dní před odletem. Pohovor byl krátký – pán se zeptal anglicky, co tam jedu dělat, jak dlouho v USA zůstanu, co budu dělat po návratu atd. Za dva dny jsem si mohla pas s vízem a DS formulářem vyzvednout ve FK.

Pak už následovalo balení, loučení a odlet. Člověk sebou musí mít pas s vízem, DS formulář, ideálně adresu, kde bude ze začátku bydlet, originál zdravotní dotazník, pozvánku od Fulbrighta/IIE s ID, které bude často potřebovat, smlouvu s Fulbrightem a další doklady, které považuje za důležité. Ubytování nemá smysl řešit před odletem, pokud nechcete jít do něčeho naslepo. Také pravděpodobnost, že vám někdo něco pronajme bez osobního kontaktu a podpisu, je dosti malá. Je tady potřeba si na prvních pár dní domluvit jiné ubytování a pak intenzivně hledat nabídky na kampusu. Většina léků se dá v USA koupit, ale doporučuji před odletem absolvovat čerstvou prohlídku u zubaře, popřípadě gynekologa a dalších lékařů, kam pravidelně docházíte. Léky, které jsou specifické, je třeba si vzít. Například kombinace antibiotika, antibiotika v masti a černé uhlí/smecta jsou velmi dobrým přítelem na cesty (a zajistí vám pohodlí, nez stihnete vyhledat lékaře či lékárnu).

<- Podání přihlášky                                                                                                  -> V průběhu

Reklamy

Zanechat odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

Logo WordPress.com

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit /  Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Odhlásit /  Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit /  Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit /  Změnit )

Připojování k %s

Tento web používá Akismet na redukci spamu. Zjistěte více o tom, jak jsou data z komentářů zpracovávána.