Cestování

Letem světem Lotyšskem – Gauja National Park

Přestože Riga a oblast Rigy je opravdu zajímavá část Lotyšska, byla by docela škoda soustředit se pouze na hlavní město či pláž. V Lotyšsku totiž najdete také několik krásných národních parků a můžete si tak užít nejen krásné přírody, ale také zrekonstruovaných hradů i zřícenin, které vám poví kousek o historii Lotyšska. My jsme měli půjčené auto s tím, že jsme zůstali na dvě noci přímo v národním parku, ale spousta menších měst, kde se dá napojit na různé výlety, jsou dostupné vlakem nebo autobusem. Záleží tedy na vás, jak moc dobrodružné si chcete cestování udělat. Cestou jsme viděli i několik kempujících lidí, takže i tato možnost tady je. Pokud se jako my rozhodnete vyjet do Národního parku Gauja, možná se vám bude hodit některý z mých tipů.

Hrad a město Sigulda

Sigulda je vlastně první větší město na rozhraní národního parku Gauja. Před nějakým časem se Lotyšané rozhodli investovat do rozvoje cestovního ruchu v této oblasti a řekla bych, že se jim to docela daří. Krom tedy města a památek v okolí zde najdete zábavu jako bobovou dráhu, lanovku (a třeba i bungee z lanovky nad řekou Gauja) či Tarzan park. Prostě spousta turistické zábavy, která by vám měla zajistit extra zážitky. My jsme spíše konzervy a v tomto směru nás zajímalo hlavně historické okolí v podobě tří hradů v poměrně dostatečné blízkosti. A jedním z nich je právě hrad Sigulda. V areálu najdete nový hrad, který se však opravoval, ale také vstup (€2 za dospělého) do původního sídla. Z velké části najdete jen zříceninu a rekonstruované části, popisky jsou mimo lotyštinu a ruštinu také anglicky. Již na začátku 13. století zde vzniklo opevnění, které pak bylo přestavěno na hrad a od 15. století padlo do rukou livonského řádu (podle kterého je hrad také pojmenován). Nebudu vám popisovat historii ani nic podobného, každopádně z opravené věže můžete krásně vidět nejen řeku Gauja, ale také celé okolí Siguldy včetně dalších hradů v okolí. Po prostoru se procházíte sami a můžete vlastně prolézt vše, co z hradu zatím bylo opraveno. Co je docela fajn je fakt, že je otevřeno až do 8. hodiny večer (v Lotyšsku se přes léto stmívá až kolem 10. hodiny), ale musíte počítat s tím, že suvenýry a občerstvení už později otevřené nebude.

Hrad Turaida

Pokud se dostatečně nabažíte Siguldy, můžete přejít nebo přejet k hradu Turaida. Hrad Turaida je spojen s muzeum a jedná se o poměrně velký prostor k prozkoumání. Spousta místností je otevřena jen do 18. hodiny, proto pokud chcete projít opravdu všechno, přijeďte dříve. Vstup vás přijde na €6. Pokud jako my dorazíte až po 18. hodině, dostanete na vstup slevu (€2.85), protože se do některých míst již nedostanete, otevřeno je do 20. hodiny. I tak ale budete mít stále přístup do vysoké věže, ze které je super výhled do okolí a na celý hrad a máte přesně popsáno, kde byla jaká část hradu, kdy byla přistavena, zbourána, poškozena a k čemu skončila. Stejně tak se dostanete do menší prohlídky, která vám vysvětlí, k čemu bylo použito které patro paláce. Turaida měla také poměrně vyspělý systém zateplování, což se vše dozvíte z přilehlých popisků, které jsou mimo jiné anglicky. Jakmile se nabažíte hradu samotného, do vstupného se započítává i poměrně velká oblast, kde najdete domy a ukázky původního životu, nejstarší luteránský dřevěný kostel v Lotyšsku, zahradu soch folkových písní, či třeba statek s koníky, rybník s kačenami a další. Celkově vám prohlídka opravdu může zabrat více času než jen hodinu.

Hrad Krimulda

V pomyslném trojúhelníku od Siguldy a Turaidy byste našli ještě jeden hrad, který však neměl tolik štěstí jako předchozí dva a nikdo se nepustil do jeho opravy. Pokud se tedy do Krimuldy vydáte, počítejte s tím, že vás uprostřed lesa čeká jedna rozpadlá stěna a zbytek jen tak nějak porostlý prostor. Hrad byl postaven ve 14. století a za války v 16. století zničen. Než se k němu vydáte, můžete právě zde naskočit na lanovku do Siguldy přes řeku Gauja, případně se podívat na novější majestátní budovu krimuldského panství z 19. století, kde se dnes dá i ubytovat. Na místě samotné zříceniny nejsou žádné pořádné vysvětlivky, žádné vizualizace původního místa, což mi přijde docela škoda. Je to ale hezká procházka a od Krimuldy se dostanete po schodech dolů (něco kolem 1 km) k vyhlášené Gutmanově jeskyni (Gūtmaņala). A když už jsem vám v Coimbře zmínila jeden příběh nešťastné lásky, neodpustím si to ani tady. Příběh Rose z Turaidy totiž údajně začíná právě v jeskyni Gutmana. Když Švédové okupovali Turaidu v roce 1601, po bitvě byla mezi mrtvými těly nalezena jen několik týdnů stará holčička. Historik hradu, který ji našel, se jí ujal a vychoval ji jako svou dceru. May vyrostla v krásnou dívku, pro kterou ji nazývali „Růže z Turaidy“. Jejím snoubencem se stal Viktor, zahradník z hradu Sigulda, se kterým se po večerech scházela právě v Gutmanově jeskyni. Jenomže to by nebyl správný příběh, kdyby se neobjevil polský dezertér Jakubovsky, který požádal Mayu o ruku a ona odmítla. Jakubovsky se rozhodl, že si dívku podmaní násilím, poslal svého kamaráda, aby ji nalákal falešným vzkazem do Gutmanovi jeskyně. Když May dorazila na místo a uvědomila si, že se chytila do léčky, rozhodla se raději umřít než být zostuzena. Tvrdila Jakubovskymu, že její červený šátek je kouzelný a že se nedá přeseknout a že jej vymění za to, když ji nechá jít. Ale nejdřív ať si šátek otestuje. Když Jakubovsky seknul, May zabil (ze strachu z dopadení pak utekl do lesů, kde se stejně oběsil). Později našel mrtvou May v jeskyni právě Viktor, který ale ve spěchu běžel pro pomoc a nechal tak na místě svou sekeru, a byl tak obviněn z Mayiny smrti. Naštěstí jej zachránil právě kamarád Jakubovskyho, který pověděl u soudu pravdu. No a teď už víte vše, co jste potřebovali vědět:).

Hrad Cēsis

Pokud ještě těch hradů nebudete mít plné zuby, rozhodně nevynechejte hrad Cēsis. Rozhodně stojí za výlet. Nejdříve jsme si podle internetu mysleli, že je v pondělí zavřený, ale to se vztahuje jen na muzeum a můžete se tak na prohlídku hradu vydat kterýkoli den. Musím vás jen varovat, že v pondělí je Cēsis celé nějaké na půl zavřené, v podnicích vaří omezeně, takže s tím počítejte. Prohlídka hradu stojí €6 a dostanete malou mapku, která vás dovede k částečně opravenému hradu. V jednom místě dostanete také lucerničku, abyste si mohli věž prolézt sami. Je to docela zajímavé, jak jsou chodby různě prolnuté, ve spodní části hradu je pak úplně černočerná tma a bez lucerny nevidíte ani na špičku nosu. Když vystoupáte všechny schody až nahoru, čeká vás velmi přesvědčivé krátké video o historii hradu. Myslím, že celkově to mají velmi hezky udělané. V 16. století dobýval hrad Ivan Hrozný a když zůstali obyvatelé obklíčeni, rozhodli se raději vyhodit se s hradem do povětří, než aby padli do rukou nepřátelům. Jakmile si prohlídnete hrad a výhled z věže, můžete ještě sestoupit do zahrad prohlédnout si hrad z venčí a navštívit přilehlé středověké dílny či hradní bylinkovou zahrádku. Vedle hradu je také hradní park s rybníkem, ten je přístupný i bez lístku.

Red Cliffs (Sarkanās klintis) a Growler Spring (Rūcamavost)

Ve spodní části útesů Sarkanasm se nachází tzv. Červené útesy. Když dojedete na místo, najdete mapku, která je očividně přizpůsobena dětským výletníkům a je to tedy zřejmě oblíbená destinace. Ale jako první si jistě všimnete, že na parkoviště stále přijíždí auta sem a tam, všichni si nosí velké láhve plné vody. Po pár krocích totiž narazíte na pramen, který je pitný, voda je tvrdší díky vyššímu obsahu hořčíku a vápníku, a všichni si sem jezdí nabírat na domácí spotřebu místo minerálky. Pak můžete následovat vyznačený trek, nejdříve vyložený dřevěným chodníkem podél červených skal/útesů, postupně přejdete do lesa na krásnou procházku tichým lesem za zpěvu ptáků. Když jsme se dojeli, bylo zrovna po dešti, tak to byla spíše překážková dráha přes žáby, aby člověk žádnou nezašlápl.  Trochu otravnější byl fakt, že také dost lítali komáři a byli docela při chuti.

Ērgelu cliffs (Ērgelu klintis)

Na levé pobřeží řeky Gauja se nachází útesy, kterým přezdívají takové varhany kvůli echu, které zde příroda vytvořila. Když dojedete na parkoviště, po 600 m dojdete na okraj útesů a máte krásný výhled přes řeku Gauja. Je to opravdu dechberoucí výhled, pokud zasvítí slunce. Můžete se vydat po schodech dolů a dostat se až k řece či projít kousek dál, ale buďte opatrní, občas se prý kus pískovce odrolí. Když vyšplháte zpět po schodech, můžete se ještě projít podél útesů na druhou stranu (na konci by snad dokonce mělo být kempingové místo).

Great Hell (Lielā Ellite) a Liči-Langi Cliffs (Licu-Langu klintis)

Great hell je trochu překvapením svou lokalitou, protože jedete jedete, jste někde uprostřed baráků a lidí a najednou zastavíte na parkovišti. Great hell pak najdete jen pár metrů od parkoviště a je to tedy spíše výlet kratší a doplňkový k následujícím útesům. Jedná se prakticky o přírodní umělecké dílo, kde jsou kameny vroubené a připomínali lidem po léta varhany. Kameny jsou dnes velmi často hustě popsané, snad každý si tady chtěl asi něco vyrýt. Pak se můžete projít v přilehlém lese nebo se vrátit na parkoviště, zout boty a vyzkoušet si kamínkový chodníček, který vám chodidla po celém dnu chození hezky promasíruje. Když už budete v této části parku, nezapomeňte navštívit i Liči-Langi útesy, což jsou jedny z nejrozlehlejších útesů v Lotyšsku. Když zaparkujete kousek před továrnou za kolejemi, čeká vás cesta necelé dva kilometry.

Zvārte Rock (Zvārtes iezis)

Údajně jeden z nejkrásnějších pískových kamenů na břehu řeky Amata. Skála dosahuje do výšky 20 m a podle pověstí se zde potkávali čarodějnice na oslavu slunovratů. Kdy jindy se tedy jet podívat na takovou skálu než za úplňku. Popravdě cesta ke skále je trochu krkolomná, pojedete tak trochu po polňačkách, občas krásnými alejemi a občas mezi rozkvetlými loukami. Na samotném místě je pak parkoviště a můžete se vydat na krátkou procházku k řece a skále, obdivovat stromy a praskliny, či ještě lépe vydat se po pravé ruce směrem přes lanový most a hned doleva po schodech. Když je všechny hezky vyšplháte, otevře se vám krásný výhled na skálu z druhé strany, a vlastně na celé údolí. My jsme měli to štěstí, že nikde nebyla ani noha a to dává místu opravdu kouzelný nádech. Jinak je místo očividně připraveno na velké návštěvy, jsou zde prolízačky pro děti, informační cedule i poměrně velký prostor pro mnoho lidí. Napojist se můžete na některou z mnoha cestiček a pokud máte čas, vydat se po okolí.

 

Ligatne Natural Trails

Ligatne byl náš poslední cíl. Malinké městečko se nachází téměř uprostřed národního parku, je známé pro své bývalé papírny a sovětský bunker. Tam jsme nakonec nebyli, ale zato jsme vyjeli za město na tzv. Natural Trails, které nám všichni doporučovali. Když přijedete na parkoviště, můžete se vydat jednak k řece, případně je zde možnost kousek dál u řeky kempovat (není přístupno autem) nebo můžete zaplatit vstupné €3,60 a podívat se na stezku přírodou, která vede přes výběhy zvířat. My jsme se rozhodli jít se podívat na ryse, ale to neuhodnete, samozřejmě jsme jej nepotkali. Cesta má něco málo přes 4 km, počítejte s časem na hledání zvířat, vyšplháním na rozhlednu (která se tak trochu kývá a ukáže vám jen tolik, že Lotyšsko je děsná placka) a blbnutí na průlezkách (protože jsme přijeli ráno a nikdo jiný tam nebyl). Tak se nám nakonec povedlo vidět veverky, lišku a kunu, divoká prasata (s mláďátky), medvědy (ty jsou fakt velcí), nějakého toho losa z velké dálky a pak ještě jednu lišku, co si tam tak spala za stromem (za plotem, nebojte). Jinak prostě zřejmě zbytek někde chrápal a ne a ne vylézt. Nevadí, je to příroda a tak to prostě bývá. Každopádně mi přišlo, že z našich výletů byl tento terén nejvíce kopcovitý a trochu zábavný a že jsme si alespoň protáhli nohy před cestou.

 

Zanechat odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

Logo WordPress.com

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit /  Změnit )

Google photo

Komentujete pomocí vašeho Google účtu. Odhlásit /  Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit /  Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit /  Změnit )

Připojování k %s

Tento web používá Akismet na redukci spamu. Zjistěte více o tom, jak jsou data z komentářů zpracovávána.